Střevních zánětů celosvětově neubývá. Proč a kde je nárůst nejvyšší?

Nespecifických střevních zánětů ve světě přibývá. Podívejme se blíže na nejvýraznější z pozorovaných trendů v tomto nárůstu. Je to souvislost výskytu Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy s vyspělostí zemí a kontinentů.

V proudu času

V roce 2015 byl v Americe asi milion pacientů s nespecifickým střevním zánětem, v Evropě dva a půl milionu. To je ve srovnání se situací před 30 lety zhruba dvojnásobek. I nyní v těchto zemích počet stále vzrůstá, i když pozvolnějším tempem. Naopak raketový vzestup pozorujeme v Jižní Americe, v Asii a na Středním východě. Tedy v regionech, kde obrovský technologický skok, „moderní průmyslová revoluce“, proběhl teprve nedávno. Až s nárůstem výskytu v těchto státech se ze střevních zánětů stal známý, globální zdravotní problém s citelným ekonomickým dopadem na zdravotnictví. Následující zjednodušená „časová osa“ vám pomůže udělat si představu, jak to s pronikáním nespecifických střevních zánětů do povědomí lidí vlastně bylo.

• 1875: Wilks popisuje nemoc jménem ulcerózní kolitida.
• 1932: Crohn píše o „regionální ileitidě“, později Crohnově chorobě.
• 1950: Oba střevní záněty jsou uznávány lékaři v Evropě a v Severní Americe.
• 1960: Ulcerózní kolitida je častější než Crohnova choroba.
• 1970: Nespecifických střevních zánětů přibývá, jsou nemocemi „západního světa“.
• 1980: Počet nových případů kolitidy se stabilizuje, Crohnova choroba je stále na vzestupu.
• 1990: Výskyt střevních zánětů začíná stoupat v nově průmyslově rozvinutých zemích.
• 2000: Zmiňovaná onemocnění jsou celosvětovým zdravotním problémem.

Kdo je v čele 

Podle nejnovějších informací je jak počet nových případů za rok (incidence), tak celkový počet pacientů s nespecifickými střevními záněty (prevalence) nejvyšší v Kanadě, Evropě a Austrálii. Například v Kanadě se ročně objeví 19,2 nových případů kolitidy a 20,2 případů Crohnovy choroby na 100 000 obyvatel. Celkově tam 248 lidí ze 100 000 trpí ulcerózní kolitidou a 319 lidí ze 100 000 má diagnózu Crohnovy nemoci. V Asii je prevalence nižší. Dat o výskytu Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy ve většině Afriky i v řadě dalších rozvojových zemí máme bohužel nedostatek. Dá se ale předpokládat, že s rostoucí vyspělostí bude těchto diagnóz přibývat i tam. 

Více nemocných, nebo lepší přístroje?

Co z toho všeho vyplývá o příčině nespecifických střevních zánětů? Dost možná vůbec nic. Jejich rostoucí výskyt může být jen důsledkem lepších metod diagnostiky. Ve vyspělých zemích jsou lidé vyšetřováni stále častěji, kvalitněji a za užití dokonalejší techniky. I v rozvojových zemích občas probíhají plošné programy, při kterých je zachyceno mnoho případů nemocí. Je tedy možné, že střevních zánětů ve skutečnosti nepřibývá tak dramatickým tempem, jak se podle statistických údajů zdá. Dávání jejich nárůstu do souvislosti s některým z fenoménů moderní společnosti, jako je změna jídelníčku, antibiotika či chlorovaná voda, tak možná není správnou cestou.

Pohled do budoucna 

Na co ale tento fakt rozhodně dopad má a mít bude, jsou náklady ve zdravotnictví. Nových případů je každý rok víc a většinou se jedná o mladé lidi. Úmrtnost na střevní záněty je velmi nízká. Z toho vyplývá, že těchto pacientů bude neustále přibývat. Můžeme být jen rádi, že narůstá i počet metod léčby a že způsoby, jak udržet v klidu a pod kontrolou tyto dvě zatím nevyléčitelné choroby, se nepřestávají zdokonalovat. 

Zdroje: www.nature.com/nrgastro/journal/v12/n12/full/nrgastro.2015.150.html?message-global=remove

www.medscape.com/viewarticle/756899_3