Sex a intimita: Co se děje v našich tělech?

Pohlavní styk může být formou komunikace, kdy se partneři navzájem snaží vyvolat příjemný prožitek v tom druhém. Sexualita přispívá také k uvolnění napětí a intimita nemusí být její součástí. „Kdyby se milovali pouze zamilovaní, pak by lidstvo muselo už dávno vymřít,“ prohlásil poněkud cynicky básník lord George Gordon Byron. Jak najít balanc mezi sexem a intimitou?

Nestíháte? Přečtěte si hlavní body článku:

• Nezaměňujme sex jakožto fyzický akt a intimitu, tedy emotivní složku vztahu. Jedno bez druhého může fungovat, ve vztazích jsou však potřeba obě složky.
• Ve fázi zamilování se vyplavují stresové hormony, zároveň však pociťujeme klid. Ženy jsou aktivnější, muži naopak jemnější.
• Při sexu a intimitě se vyplavuje serotonin jako hormon štěstí a oxytocin, přezdívaný hormon lásky. Díky nim se zamilovanost rozvine v klidnější, dlouhodobou lásku.

Sex bez lásky, láska bez sexu

V prvé řadě je dobré rozlišit, jak vnímáme rozdíl mezi sexem a intimitou. Sex je fyzický kontakt mezi lidmi, počítáme do něj pohlavní i jiné druhy styku. Naproti tomu intimita je emotivní vztah mezi lidmi. Jeden bez druhého mohou existovat, nejlepší však je, pokud se doplňují. Záleží pak na nás, abychom si uvědomovali potřeby, které máme a které má náš protějšek.

Sex bez intimity může často fungovat jako náplast na úzkost nebo jako obrana před blízkostí a sblížením. Někdo sexem nahrazuje intimitu, pokud ve vztahu řeší konflikt, jiní jím zase řeší osobní problémy.

Intimita v sexu je důležitá, protože sex je vyjádřením touhy, potřeby blízkosti a především lásky k druhému. Partneři si však mohou být blízcí i bez sexuální aktivity, rozhoduje právě míra intimita mezi nimi.

Zamilovanost jako stres?

V různých fázích vztahu se vyplavují různé hormony a substance. Na počátku vztahu v době zamilovanosti se vyplavují především stresové hormony noradrenalin, dopamin či kortizol. Adrenalin je zodpovědný za zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Dopamin vyvolává euforii dělá lásku vášnivou, spalující, která však nemívá dlouhého trvání.

U mužů ve fázi zamilovanosti někdy klesne hladina testosteronu, což vede k potlačení dominance a snížení agresivního chování – to přináší do vztahu jemnost a něžnost. U žen je naopak někdy hladina testosteronu vyšší, čímž se zvyšuje jejich sexuální náruživost.

Všechny chemické procesy při zamilovanosti v nás vyvolávají především pocity štěstí, které mohou snižovat hladinu stresu. Také podporují celkovou pohodu organismu. Zamilovaní lidé tak většinou zažívají méně depresí a úzkostí. Zamilovaní bývají i více aktivní, což opět pozitivní ovlivňuje celkový zdravotní stav.

Ze zamilovanosti láska

Po odeznění fáze zamilovanosti přichází fáze hormonální stabilizace. Stresové hormony ustupují a otěže přebírají látky přirovnávané k opiátům – endorfiny, hormony štěstí a dobré nálady. Například vliv serotoninu způsobuje rozvoj klidné a dlouhodobé lásky. Jeho úkolem je zabezpečení reprodukce a péče o potomky. Právě hormon lásky oxytocin se zvyšuje během fyzického kontaktu i pohlavního styku.

Kolem tříletého vztahu dochází k jakémusi procitnutí. Pohled na protějšek je více realistický, což umožní dále prohloubit vztah. Partneři začínají znát svá těla, touhy, potřeby i strachy. Milování bývá projevem intimity. Sexualita se už neomezuje pouze na pohlavní styk, ale i na hlazení či vzájemnou blízkost.

Roli také hraje také náš věk a zdravotní stav – mohou měnit či omezovat prožívání naší sexuality. Potřeba lásky, intimity a uspokojení je však neméně důležitá u seniorů, bez ohledu na přidružená onemocnění a sexuální dysfunkce.

Láska prospívá zdraví

Pokud zamilovanost přejde v lásku, objevují se většinou pocity jistoty a bezpečí. Láska vede k lepšímu emocionálnímu stavu a duševnímu zdraví. Snižuje chronický stres a pozitivně ovlivňuje imunitní systém. Výzkumy dokazují, že samota může být pro náš organismus dlouhodobým stresem. Ten negativně ovlivňuje krevní tlak i cholesterol. Osamocení lidé jsou tak více ohroženi rozvojem kardiovaskulárních nemocí a také depresemi.

Když to v posteli nejde…

Naše vztahy a náš fyzický stav ovlivňují také sexuální oblast. U žen bývá nejčastější sexuální poruchou vaginismus, který se projevuje silnými a neovladatelnými křečovitými stahy svalstva poševního vchodu. Pro takovou ženu je téměř nemožné zažít soulož se vším všudy. Příčinou může být kromě zánětu, endometrióza, obavy z poranění a bolesti, předchozí traumatické zážitky případně i problémy v partnerském vztahu. Léčba se zaměřuje na příčinu a trvá delší čas, vyžaduje tedy trpělivost ze strany partnera a právě vysokou míru intimity.

U mužů bývá nejčastější sexuální poruchou problém s erekcí ve smyslu nedostatečné či rychle opadnuté erekce. Na vinně bývají často přidružené nemoci, jakými jsou hypertenze, zvýšený cholesterol, cukrovka. Příčina může být také psychická, strachu, že muž selže.

U jakékoliv sexuální dysfunkce je opravdu na místě vyhledat pomoc odborníka. Pomoci může urolog či gynekolog, sexuolog nebo psychoterapeut.

Zdroje:

https://www.vinmec.com/eng/article/hormones-and-transmitters-produced-during-sexual-activity-en

https://theses.cz/id/9g2yuc/00177360-120744771.pdf