Výzkumy neprokázaly, že by některá konkrétní hladina byla pro nemocné v prevenci kardiovaskulárních onemocnění významně bezpečnější. Namísto toho byly identifikovány čtyři skupiny pacientů, u kterých by se lékaři měli snažit redukovat kardiovaskulární riziko.
Důležité pro další léčbu
U lidí patřících do některé z níže uvedených skupin je doporučována pouze intenzita terapie, aby bylo dosaženo relativního snížení hladiny LDL cholesterolu. Z toho vyplývá, že je velmi důležité pacienty především správně zařadit. A o jaké 4 hlavní kategorie nemocných se jedná?
- Osoby s příznaky ischemické choroby srdeční.
- Lidé s hladinou LDL cholesterolu vyšší než 4,9 mmol/l (např. nositelé familiární hypercholesterolemie).
- Diabetici ve věku 40 až 75 let s množstvím LDL cholesterolu mezi 1,8 a 4,9 mmol/l.
- Jedinci bez průkazu ischemické choroby srdeční nebo diabetu, s hladinou LDL cholesterolu mezi 1,8 a 4,9 mmol/l a desetiletým kardiovaskulárním rizikem > 7,5 %.
Výběr řešení
- U první skupiny, kterou tvoří pacienti s ischemickou chorobou srdeční, je doporučována velmi intenzivní léčba, dokud není dosaženo alespoň 50% redukce hladiny cholesterolu (pokud terapii nic nebrání a nemá závažné nežádoucí účinky).
- Stejný postup je aplikován i u druhé kategorie, kterou tvoří především nositelé dědičné poruchy metabolismu cholesterolu – familiární hypercholesterolemie.
- U diabetiků by měla být hladina snížena o 30–50 % za pomocí středně intenzivní statinové terapie. Pokud desetileté kardiovaskulární riziko pacienta přesahuje 7,5 %, je vhodná i intenzivní léčba.
- U osob ze čtvrté skupiny je doporučena středně silná až silná léčba.
Je důležité, aby před zahájením ozdravného procesu proběhl rozhovor pacienta s lékařem, při kterém společně vyhodnotí specifická rizika a možný přínos terapie, pacientovy preference a zvláštnosti. Jedině tak je možné zvolit skutečně efektivní a šetrnou individuální léčbu.
(pez)
Zdroj: http://www.medscape.com